Podletí.

Končí podletí a podzimu nyní vládne babí léto.

Podletí je část roku ,které začíná v půli července a končí zářím. kde ho vystřídá podzim. podletím začíná nový včelařův rok. Včelařův rok tedy nezačíná shodně s kalendářem. Ale začíná krmením včel a přípravou na novou sezonu a zazimováním včel.

V tom to období včelař má velice mnoho práce. Musí dotočit med. Přeskupit včelstva a jejich úl na zimní plodiště se zásobami tak ,aby včelstvo mohlo přežít i marast paní Zimy. Cukerným roztokem se nakrmí včely , Který nahradí včelám jejich med ,který včelař odebral včelám z úlu. U nás se krmí asi na 17kg cukru ,který se dodává včelám do úlů , přes úlový strůpek. Což je stropem úlu, kde je otvor na toto krmení. Cukr dodáváme ve sklenicích s obsahem 4litry roztoku ,kde je 2,5kg cukru dolito vodou a rozmícháno. Ten to poměr je nejvýhodnější, hlavně pro malou pracnost. Doplnění zásob se děje v cyklech asi po jedno až dvoudenní přestávce mezi jednotlivými sklenicemi cukerného roztoku.

Zazimovaná včelstva.

Koncem podletí matky ustávají v kladení a včely se již o matku tak intenzivně nestarají. Včely také vyhánějí trubce, které již nepotřebují. Také je častá slídivost včel, po každé možnosti nalézt sladinu. Pokud nechá včelař venku cukr nebo med ,je hned vyloupen a toto loupení může přejít i na loupení malých a slabých včelstev ,které se nemohou ubránit , několikrát silnější převaze včel. Takové včelstvo je vyloupeno a bez okamžitě pomoci odkázáno k zániku.

Na začátku podletí, v srpnu dochází k léčení včelstev Gabonem PA92, což jsou pásky dýhy ze stromu Gabonu, které byli namočeny v látce 1,5 mg acrinathrinu. která působí proti varroáze. Lék, je roznášen nožičkami včel po celém úlu a hlavně po buňkách plodu ,kde působí na samičky Varroazy. ( varroáze je roztoč Varroa destruktor česky kleštík včelí jehož samičky napadají plod a včely). Kvůli tomuto onemocnění, včelař musí prohlížet podložky kde padají roztoči varroazy. ,Podle velikosti denního spad roztoče je včelař upozorněn na rozsah onemocnění. a dle výsledku vkládá další léky.

Takto napadené včelstvo varroazou je  bez pomoci odkázáno  k zániku.

 

Proč vlastně podletí je počátkem včelařského roku. protože zazimování včelstev je první úkol co musí včelař udělat aby měl v dalším roce med. Takovou silu ,kterou zazimuje bude mít i na jaře.

Dalšímu úkolem včelaře je roztřídění rámečku s voskem – tedy Plasty. Ty musí roztřídit na dostavěné a nedostavěné , světlé a tmavé, a také s obsahem pylu. Vybere plásty ,které si ponechá a uloží. Ukládat lze do uzavřených skříní nebo do samostatných skladů , pokud možno chlazených na nižší teplotu jak 10stupnů ,nebo aspoň s prouděním vzduchu. Průvan a nízká teplota je vhodná pro uchovávání pláství ,neboť to vadí zavíječi voskovému ,který pojídá vosk a bílkoviny v něm uložené- Pyl. Ostatní plasty a úlomky vosku. se taví u nás ve slunečním tavidle. Musíme dodat ,že jsou provozy ,kde se plásty neskladují. Je to z důvodu plné obnovy plástu. Tedy každý rok dojde k vystavění na nových mezistěnách. Podobná metodika je i u nás ,kdy většina plástu , z kterých se bude vytáčet med , je vystavěna na mezistěnách. a tedy i med je na čistém novém díle bez možných rezidui.

Tavidlo s vytavenými plásty a voskovými cihlami.

Voda.   I v tom to období včely potřebují vodu.

 

První posel podzimu.

Podletí končí a včelař vše co mohl udělal. nyní již nelze nic vzít nazpět a včelař bude netrpělivě očekávat jaro a první prolet. Na podzim a v zimě je ještě potřeba léčit a vyhodnotit letošní rok.

Andersen:
Všechny knihy zežloutnou, ale kniha přírody má každý rok nové překrásné vydání.

Pozdní snůška.

Na poli za námi nyní květe hořčice.

Za dobu co včelaříme ,se nám nestalo, aby na poli za námi v září kvetla hořčice. Je nádherný pohled na tak rozsáhlé pole ,které květe žlutě. Včely každou chvilku co počasí dovolí ,využívají na přínos pylu a nektaru. Nektaru v tom to měsíce již moc nebude ,ale pylu je požehnaně.

Jenom máme trochu strach ,aby se zimní včely neupracovaly. Vše ukáže čas. Jestli snůška pomohla nebo uškodila.

Fotky jsme fotily dopoledne ,když byla docela ještě zima ,tak letová aktivita nebyla velká. Ale odpoledne se z deseti násobila , možná s že ze sto násobila. Je to opravdu hezký pohled na plné včely ,které se ještě snaží do zásobit co to jde.

Snad vše dobře dopadne.

Pole za námi.

Včela na květu.

Zajímavá fotka ,ale ne moc povedená. Včela přistává na květu a již vysouvá sosák. Jakoby díky němu nasávala i vůní jestli v květu je nektar. Pozorovali jsme včelky že to dělají a mnohdy ani na květu nepřistanou a letí dál, No to by byl úkol pro badatele.

Pyl na letáku.

Pole hned za úly.

Květou také pampelišky.

Tloušťka (šíře) plástu.

Docela nedávno se začalo používat tloušťka rámku 28mm. Což stále vyvolává diskuzi i u nás.

V našich úlech využíváme na radu přítele Jílka tloušťku plástů 28mm již od počátku našeho včelaření. Samozřejmě se nám občas objeví i rámek s menší tloušťkou 25mm. Je to už jen z nedostatků rámků. Můžeme říci ,že již tento rok jsme neosadili žádný rámek mezistěnou ,který by byl menší než28mm.

Mnoho včelařů ,nás navštěvuje a s nimi rádi mluvíme o našem i světovém včelaření. Také diskutujeme i o jejich včelaření a proč to máme zrovna jinak než oni. Tak to mu bylo již několikrát právě o tloušťce plástu, kdy většina má rozměr rámku právě25mm . Pravě oni nechápou ,proč by měl být lepší vetší rozměr. I nás vrtá v hlavě zda jsme opodstatněně zvolili rozteč rámku38mm, nebo to bylo jen na radu. samozřejmě jsme četli i články ,kde se zabývali touto polemikou i výzkumníci a včelaři. Jedním u nás velice známým a uznávaným je ing. Květoslav Čermák,CSc.. Je to výborný včelař, který se zabýval výzkumem včel na Slovensku a později i u nás v VUVč Zubří. Nyní včelaří soukromě v Petrušově , kde rozchovává svůj vlastní kmen včel VIGOR. ( ten to kmen jsme také zkoušeli). 

Přítel ing. Čermák napsal článek o závislostech tloušťky rámku na síle včelstva. vychází z pokusů dvou amerických výzkumníků Tabera a Owense(z roku 1970).  V článku se zmiňuje o chovu silných včelstev ,kterým vyhovuje větší rozteč o 2-3mm tedy 28mm než u doposud používaných 25mm u dvouprostorových úlů. Jeden ze závěru ,se kterým souhlasíme je závěr o zmenšování buněk. Délka buňky se zmenšuje s počtem vylíhlých včel. Kdy se zmenšuje buňka díky hromadění nečistot a košilek včel. Toto mohou včely eliminovat díky postupným prodlužováním buněk do uličky. Díky tomuto vylepšení nedochází k zmenšování vylíhlých včel.

Další faktem je ,pokud je větší rozteč rámků u plodových plástu , dochází díky tomu k menšímu rojení.

Musíme dodat také zajímavost ,které se využívá nejen u nás (je dá se říci rozšířená mezi včelaři) je snížení počtu rámku v medníku o jeden a tím oddálením plástu. To má za následek ztluštění plástu a díky tomu uložení většího počtu medu v menším množství plástu. Nemusíme dodávat  ,že tím se sníží pracnost vytáčení medu.

Nyní k našemu pokusu. zkusily jsme několik plástu vytáhnout ze včelstva. uvolněné mezery ještě více či méně rozšířit. Pokus je jednoznačný pokud je místo tak na med použijí co nejsilnější rámek a to od 30-31mm do35-36mm (tloušťky rámku). Medu z těchto plástů bylo opravdu více.

Závěr bych zase nechal na příteli ing. Čermákovy ,se kterým souhlasíme. Větší rozteč rámku(tedy i vetší tloušťka rámku)  je potřebná pro chov silnějších včelstev, o proti slabším včelstvům ,kde větší rozteč způsobuje problémy a to hlavně v období jarního rozvoje.

Následují fota našeho malého pokusu.